Přehled článků  D’Agostino Momentum S250 Stereo

D’Agostino Momentum S250 Stereo

5.5.2020 12:52  |  Recenze

Historie Dana D’Agostina, dnes už důstojného pána v letech, je dobře zdokumentovaná a právě on je tím, kdo se lvím dílem podílel na vzestupu třeba značky Krell. Poznávacím znamením jeho kariéry je pak vášeň pro mohutné zesilovače, který vyvrcholila až absurdně obrovským, výkonným a drahým monumentem Relentless. Ani ostatní produkty jeho současné firmy, nesoucí čistě jeho jméno, ale nejsou žádná „ořezávátka“, zejména pak série Momentum, s níž to vlastně všechno začalo a která svým až steampunkovým vzhledem představuje opravdový luxusní originál.

V podstatě základním modelem této řady je koncový stereofonní zesilovač S250 Stereo, estetický skvost a objekt, který může stát i v těch nejvytříbenějších interiérech. Proč to tolik zdůrazňovat? Inu, krásných věcí je mezi high-endem mnoho, ale TOLIK péče o každý detail se přeci jen tak nevidí. Estetice je podřízeno (nikoliv ale obětováno, to pozor) prakticky vše. Včetně velikosti – na svůj výkon a cenu jsou komponenty Momentum vlastně stále poměrně kompaktní zařízení.

Zesilovač leží na úzkém a hlubokém půdorysu 31,8 x 53,3 cm, do výšky narostl hlavně díky přečnívajícímu VU metru ale jen na 12,7 cm, což ovšem lze „natáhnout“ dedikovaným stojanem s masivními špičatými hroty, který zesilovač zvedne od země a dodá ještě něco masy k jeho už tak citelným 43,2 kg.

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 3

Kombinace přirozeně stříbrného (nebo černého) hliníku v dokonale opracovaných plochách s měděným akcentem bočních prvků je prostě lahůdka, stejně jako okázala extrovertní „budík“ přímo vprostředku čelního panelu. Je to jako prvek vytržený z příběhů kapitána Nema nebo ukradený z potrubí v nějaké továrně. Kulaté oko ční mírně vzhůru zhruba tam, kde se díky broušeným hrankám čelní panel plynule přelévá do horní plochy. Zelenkavá plocha měřáku nese vlastně jen podpis autora a dvě čísla, indikující dostupný výkon, po vertikální ose tu v závislosti na dodávaném výkonu poskakují dvě okázale tvarované ručičky s přiznaným mechanismem, který působí až hodinářsky komplexním dojmem. D’Agostino se rozhodně nestydí být výrazný.

Snad jsou to proporce, snad vnuknutí múz, esteticky je v reálu Momentum S250 Stereo něco, co prostě chcete mít a na co chcete koukat. Krásně frézované kulaté otvory bočních chladičů, ladné prořezávání horní plochy, to všechno je k pokoukání.

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 2

Poněkud surově pak proti tomu všemu ale působí zadní plocha (byť na ni samozřejmě nekoukáte). Mělce vyfrézovaná vanička tu ukrývá standardní set konektorů. Vstup umožňují výhradně dva symetrické analogové XLR konektory, napájení standardní zásuvka, spouštění (nebudete-li chtít používat nenápadně umístěné tlačítko na spodní hraně čelního panelu) umožňují 12 V 3,5 mm jacky a je tu také možnost regulace podsvícení předního „budíku“, stejně jako možnost regulace jeho citlivosti (takže budete mít při tichém poslechu na zlomcích Wattu výkonu pocit, že ručičky poskakují). Zesílený signál vychází z pouhých dvou párů reproterminálů. Ty jsou bytelné, nicméně trochu menší a spíše prakticky účelné, než komfortní třeba pro práci s masivnějšími vidličkami (a přitom výrobce silně akcentuje právě použití vidliček a doporučuje vyhnout se banánkům). Ale co už, známé pořekadlo říká, že pro krásu se musí trpět.

Vnitřní konstrukci výrobce nikde úplně detailně nespecifikuje, snad jen tolik, že používá principy odvozené z monofonních zesilovačů Momentum M400. Signálové obvody jsou plně symetrické, na výstupu pak pracují výkonové tranzistory s taktem 69 MHz a u kovových svitkových odporů je výběrová tolerance 1%.

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 9

Zesilovač staví svou sílu na 1 800 VA toroidním transformátoru, také díky tomu umí nabídnout trvalých 250 Wattů do 8 ohm na kanál, případně plný dvojnásobek do zátěže poloviční. V toleranci -1 dB pracuje v rozsahu 1 – 200 000 Hz, slyšitelné pásmo 20 – 20 000 Hz zvládá v toleranci pouhých +/- 0,1 dB. Celkové harmonické zkreslení pak nepřekračuje 0,1% (1 kHz, 250 W / 8 ohm), odstup signálu a šumu je lepší než 105 dB. Za zmínku stojí i vstupní impedance rovný 1 000 000 ohm a výstupní 0,12 ohm.

D’Agostino Momentum S250 Stereo jsme poslouchali v pražském showroomu Voix a to primárně na dvojici reprosoustav Kharma – modelu Elegance dB7-S a vyšším Elegance dB11-S a to na kabelech Kharma. Poslouchalo se přes PS Audio DirectStream Memory Player a DirectStream DAC přes kompletní kabeláž Kharma a napájecí řešení od PS Audio včetně filtru PowerPlant P12. Provnávat jsme mohli se zesilovači v Kharma Visionair nebo systémem kolem Kharma Exquisite Midi Grand (komplet dCS Vivaldi, předzesilovač Exquisite P1000 a monobloky Exquisite M1000), ve stejném prostoru jsme poslouchali také monobloky Momentum M400, Momentum HD Preamplifier, dCS Rossini a vůbec další širokou paletu špičkové elektroniky.

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 5

Stojí za to jen tak mimo hlavní proud zmínit zvláštní, až magickou synergii mezi zvukem zesilovačů D’Agostino a reprosoustavami Kharma (ověřeno na vícero kombinacích) – ať už se tu děje co chce, je to něco, co stojí za zážitek.

Veleznámé „Twist in My Sobriety“ Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) udává rytmus pěkně pulsující basová linka. Momentum Stereo S250 má dechberoucí, excelentně tekuté a přitom ultra přesné frázování, bas tu kvasí, bublá, žije a dýchá. Je to strhující rytmika, krásně se houpající. Zesilovač má skvostný a naprosto fascinující mix napnutosti, intenzity, nadhledu a schopnosti udržet bas kulatý, takže pulsuje až živočišně přirozeným rytmem, má prakticky dokonalé prokreslení a je cítit, že zesilovač si s basovými měniči jen tak pohrává, že při jakékoliv hlasitosti od jemného šepotu po okázalý koncertní tlak zůstává neměnně suverénním a hlavně perfektně čistým, autoritářským vládcem. Fantastické je i to, jak strašně snadno se unisono baskytary a kopáku odloučilo ve dvě naprosto nezávislé entity, kdy má kopák fascinujícně autentickou konturu a basa zase svůj prostor a přitom nepřichází o to dokonalé souznění. Bas je věru luxusní.

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 7

Ale nejen on, Momentum Stereo S250 pokračuje ve velkolepé jízdě ve znamení luxusu i ve středním pásmu. Sinatrův zpěv v „Somethin‘ Stupid“ („My Way – Best of“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2) jako kdyby promlouval právě, přímo a jenom k vám, Sinatra je v místnosti prostě pro vás, stejně jako jeho dcera Nancy, zpívající druhý vokál. Oba jsou s naprostou, až šokující samozřejmostí postavení do popředí, čistota jejich zpěvu je s ohledem na datum vzniku nahrávky až neuvěřitelná, stejně jako úroveň srozumitelnosti, kde patří kompaktní Momentum k tomu nejlepšímu na světě v tom, jak detailně, ale zároveň naprosto netechnicky nechává hlasy znít, jak dokáže vytáhnout za nahrávky detaily, barvy v množství, které zanechá vaše ústa otevřená v překvapeném úžasu a při vší té přesnosti zůstává zesilovač tak nadřazený, tak samozřejmý, tak nevytížený, že v každém tónu cítíte to ohromující naddimenzování.

Zesilovač přes všechen svůj objem a mimořádně plnotučnou charakteristiku ale hraje naprosto s přehledem i tam, kde je třeba vysoká rychlost, údernost a tóny zařezávající a delikátně propracované, třeba jako u činelů v „On Her Way“ Pata Methenyho („Speaking of Now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2). Šustot, cinkot, břink a ševel všemožných činelů a dalších kovových perkusí je tu zcela prostý jakékoliv načechranosti nebo naopak zdůraznění, je to přesný, realistický zvuk s nohama na zemi. Je to tak perfektní čistý, perfektně transparentní přednes, že se téměř můžete předklonit a na činel si sáhnout. Cokoliv je na nahrávce (snad přesněji „cokoliv extrahuje zdroj z nahrávky“), to Momentum Stereo S250 zesílí jasně, dokonale čitelně a s tak obrovskou dávkou luxusního noblesního nadhledu, že máte pocit, že nástroje jsou prostě skutečně na dosah ruky. Excelentní podání textur, výjimečně snadno čitelná struktura dozvuků i v těch nejkřehčích a nejtišších pasážích, všechno má své místo a zní s až strašidelnou samozřejmostí, nereprodukovaně.

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 14

Kterak Dan D’Agostino dokázal do kompaktních tvarů vecpat tu dávku dynamické živosti a hlavně naprosto zřetelné rezervy, kterou cítíte u perkusní „India with jazz“ ze zvukově fantastického výběrového CD „STS 40 Years Anniversary“ (2020 | STS Digital | STS-6111195), to je něco na pomezí technické brilance a malého zázraku. Ta intenzita, ta suverénnost, ta síla a průraznost a nad tím vším obrovská, obrovitánská nenucenost, s níž napříč jakoukoliv hlasitostí zvuk Momentum S250 dýchá, šeptá i vybuchuje jak si zrovna hudba žádá, to je zážitek, jenž i náročnému a lecčíms už otupělému recenzentovi rozproudí krev a zvedne tep. Srdnatá živost, s níž D’Agostino rozpumpuje svět kolem vás, je nevídaná. Zesilovač nikdy nepolevuje v suverénní kontrola a autoritě, je mu jedno, co je k němu připojeno vpředu i vzadu, prostě prosadí svou a signál srovná, je agilní i robustní zároveň a to vše se skládá to tak přirozeně nenuceného plynutí hudby s tak precizními a údernými dynamickými výbuchy, že drtivá většina poslechu jiných systémů se zdá být poněkud plošší a opatrnější.

Fascinující je ale i to, jak snadno svých excelentních výsledků zesilovač dosahuje, jak dokáže neopouštět tu zónu naprosto luxusního zvuku, z něhož prostě ty investované peníze čiší, jak dokáže být přednes naprosto netechnický a fluidní a přitom v něm je všechno. „My Ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) zněla s uchvacující provázaností, s neskutečnou (vlastně právě až „live“ skutečnou) provázaností a homogenností. Reprodukce je prostá vší nutkavosti, nervozity, hudba zurčí a odtéká, oproštěná od hmoty reprodukčního systému a jakýchkoliv běžných standardů. Hlas je fantasticky plastický, jasně ohraničený a zřetelný až do těch nejmenších nuancí práce s dechem a ústy, u nástrojů je zase slyšet prstoklad a jejich těla, je slyšet prostor a nic z toho není vytrženo z kontextu, je to dokonale celistvý a zároveň až k mikroskopickým detailům zanalyzovaný hudební celek. D’Agostino se od ostatních ultimativních zesilovačů nejvyšší třídy liší také tím, že přes naprosto špičkové rozlišení není jeho zvuk snad u žádné nahrávky otravný a že všechny ty zvukařské minely a kompromisy jako kdyby byly v tom až božském nadhledu shovívavě když ne přímo prominuty, tak zmírněny. Chcete si krom audiofilských pokladů užít třeba starosvětský garážový punk typu Black Flag? Jistě, D’Agostino vám s ním na rozdíl od většiny ostatních hlavu neustřelí a přitom dokáže „prodat“ tu syrovost…

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 10

Asi nečekáte, že by produkt této úrovně v nějakém jednom ohledu měl zklamat a skutečně – ani v podání prostoru hudební scény není (navzdory stereofonní koncepci, neb monobloky mívají v načrtávání stereo báze výhodu) Momentum S250 mimo naprosto špičkovou úroveň. Klavír Billa Evanse v „My Romance“ („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) měl opět naprosto přesvědčivě podané rozměry, bylo naprosto jasné, z jakého směru tóny k záznamovému mikrofonu přichází, vnímáte díky tomu velikost nástroje a stejně tak slyšíte potlesk „támhle“, další nástroje „tuhle“ a „tadyhle“, slyšíte odrazy od stěn sálu a máte tak rámcovou představu o jeho velikosti nebo jakoby z pódia vnímáte potlesk, to vše s přesvědčivým dojmem skutečné trojdimenzionálnosti, aniž by se D’Agostino opět jakkoliv podbízel. Obraz hudební scény vyplní poslechový prostor v šířce i hloubce a z elektroniky i reprosoustav zůstanou jen krásné dekorace.

Jak bylo řečeno, vašemu gustu zesilovač meze neklade, nehodnotí, neodsuzuje, hraje hudbu s plnou parádou. Říznější skladby typu „Heathen Child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299) rozkvetou a otevřou se a ačkoliv v nich zůstává dost jadrnosti, tvrdosti a pikantnosti, abyste si užili dosyta, neunaví vám uši agresivitou. Zesilovač nabízí respekt ke garážové estetice a přímočarosti, nepotlačuje razanci, ale umí vzít přebuzené nástroje pěkně pod krkem a sestavit z nich perfektně přehledný hudební obraz.

2020 04 30 TST DAgostino Momentum Stereo S250 16

Přestože Dan D’Agostino má rozhodně zaslouženě vysoký kredit, abyste plně docenili, co vlastně dokázal, měli byste strávit pár nerušených hodin s některým ze zesilovačů z řady Momentum – už „základní“ stereofonní stupeň Momentum Stereo S250 je vstupenkou na výlet do jiného světa. Je to ultra drahý, okázale odlišný přístroj, který ale pod svou unikátní a výjimečně luxusní slupkou (a vzhledem k výkonům vlastně i na nepochopitelně kompaktním půdorysu) skrývá transdimenzionální bránu do světa hudby. Nejde o zesilovač, ale o teleport do rozměru mimo normální prostor, tam kde doopravdy žije hudba. Přesnost, kontrola, dynamika, detaily, rychlost, údernost, to všechno jsou jenom slova, která nedostatečně intenzivně vysvětlují, co dokáže Momentum S250 provést s hudebním záznamem a jak dokáže vystřelit zvuk ze světa špičkové reprodukce do světa „tohle už není reprodukce, to je čistý zážitek“. Pokud tak vlastníte alespoň nějaký menší ropný vrt, založili jste alespoň středně úspěšnou sociální síť nebo vlastníte nevelké portfolio prvoligových fotbalových týmů (to abyste na to měli…), rozhodně byste měli o Momentum S250 uvažovat. O moc lépe to totiž rozhodně nejde…

--- --- --- --- ---

KLADY

+ luxusní produkt po všech stránkách

+ na tak malé šasi neuvěřitelná kontrola a jistota

+ krásně muzikální, plnokrevný zvuk

+ dynamicky agilní

+ umí být citlivě intimní i rockově úderný

+ tekutý, strhující zvukový zážitek

ZÁPORY

- mimořádně luxusnímu produktu odpovídá i cena

--- --- --- --- ---

Napsal: Daniel Březina

Zdroj: https://www.hifi-voice.com/

Přehled článků